Bavorský les mne učaroval a kdy mohu, využiji výlet do tohoto podmanivého místa. Bavorský les budí respekt svojí ohromnou rozlohou a ne nadarmo se mu také přezdívá „lesní moře“. Je domovem divokých zvířat, které jinde nenajdete. Bavorský les je fascinující. Bavorský les je opředen mnoha legendami a jeho návštěva ve mne vždy vyvolává pocit velkého dobrodružství. Nemusím jezdit nikam daleko, mám to, jak se říká takřka „za barákem“ a o to si více vážím návštěv i procházek po tomto krásném kusu ryzí přírody.
Mezi vánočními a novoročními svátky zpravidla vyrazím na nějaký vrcholek, ať už na Grosse Arber, Hohebogen nebo do Bodenmaisu na stezku Woid Woifa.
Letos navštěvuji Stezku v korunách stromů – Baumwipfelpfad Neuschönau v Bavorském národním parku. Počasí máme krásné a už kousek za Zwieselem v hornatém terénu koukám, že by takové zajímavé mraky? Ne, ne, to nejsou mraky, to jsou vrcholky Alp, ale musím se věnovat řízení. Kochání krásným pohledem by nemuselo dobře dopadnout.
A jsme na místě, trochu jsem měl strach s parkováním, protože dnes budou chodit také Perchty – bájné strašidelné bytosti a očekává se tudíž velký zájem. Parkuji ale v pohodě u vstupu, kupuji za 5€ parkovací lístek na celý den a již vzhůru do korun stromů.
Vstup se platí 13€, důchodci 12€, k vyhlídkové věži vede úhledná asi kilometrová lávka, zvedající se postupně do korun stromů. Přístup na vyhlídkovou věž – „vajíčko“ je velmi příjemný a je uzpůsoben i pro vozíčkáře. Poznenáhlu jdu do výšin asi 60m, nepociťuji ani žádné závratě a po asi 15 minutách jsem na vrcholu.
To je nádhera. Koukám na vrch Luzen, vedle se pyšní druhý nejvyšší vrchol Bavorského lesa – Rachel, co má jen o pár metrů nad mořem méně, než nejvyšší hora Bavorského lesa – Gross Arber. Mám hory jako na dlani…. Opravdu lesní moře všude okolo.
A o kousek dál je krásný výhled na Alpy. Monumentální vrcholy jsou dnes v tom krásném počasí skvěle vidět. Teď se mohu nerušeně a v klidu kochat tou krásnou přírodou.
Ale už je slyšet divoký rachot zezdola. To začínají se svou návštěvou Perchty. Bájné bytosti, která zejména v Bavorsku a Rakousku v období mezi Vánocemi a Novým rokem obcházely stavení a dohlížely, aby lidé o svátcích nepracovali, nehřešili a děti nezlobily. Bytosti měly děsivé zvířecí podoby, některé nosily ohromný dlouhý nůž, kterým hrozily zlobivým dětem, že je rozpářou a vycpou slámou. Nebo neposedné děti odnášely v nůši. Jo, jo, tehdy budily jistě respekt a bázeň. Dnešní děti se nebojí už ani čerta, ani Perchty…… leckdy jsou hubaté i na učitele ve škole.
Strašidelný průvod Percht přichází, ten rachot a řev, to musíte zažít. Žijeme v 21. století, tak už Perchty budí jen úsměv, případně lehké mrazení z divokých masek, zvědavost a nevšední zážitek. Je dobře, že se v Bavorsku tato tradice udržuje. A strach dnes mějme spíš ze zlých lidí než ze strašidel…..
Stezka v korunách stromů – Baumwipfelpfad Neuschönau je otevřená celoročně a pokud se rozhodnete ji stejně jako já navštívit, přeji vám, abyste měli stejně hezké počasí a výhled, jako já.
Zítra je Silvestr, tak to moc nepřežeňte s přejídáním a s alkoholem, pozor na abstinenty, suchary a inteligenty, co celý rok drží půst a na Silvestra se zřídí jak motocykl i se sajdkárou. Takoví jsou nejhorší a srážka s nimi hrozí průserem (-: