Přeštík, neboli přeštické prase je černostrakatý čuník se zeměpisnou ochranou. Byl vytvořen dlouhodobým šlechtěním, jehož základem bylo české šedé prase a bavorský černý čuník. Šlechtění trvalo dlouhá léta a byly k němu přizvány i jiné odrůdy prasat. V minulosti bylo toto prasátko vcelku zatraceno a přednost v chovu byla dána klasickému šedému vepři. Je dobře, že v současnosti se chov přeštického černostrakatého prasete znovu rozvíjí. Pochoutka z přeštíka je totiž gurmánský zážitek a každý vyznavač dobrého jídla by ji měl ochutnat. Přeštík se vyznačuje větší tučností a prorostlostí masa, což je klíč k jeho výborné jemné a křehké chuti. Dovolím si tvrdit, že je to takové „vepřové wagyu“.
K přeštickému praseti se také váže jedna historka z doby 2. světové války, kdy do Přeštic jezdil za příbuznými známý herec Jindřich Plachta. Místním mládencům se přezdívalo „přeštičtí kanci“. Jindřich Plachta v tehdejší restauraci U Břečků, mírně ovíněn prohlásil, že se rád také cítí přeštickým kancem. Rozhodně raději kancem, než sviní. A to si myslím platí do dneška.
Před 2. světovou válkou se z přeštíka vyráběla také originální a vyhlášená pražská šunka. Právě proto byla tak vyhlášená. Z čeho se dělá dnes si netroufám dumat, ale pokud byla porušena originální receptura výroby z přeštíka, asi by se pražská šunka neměla honosit svým názvem. Jojo, tady vidíte, jak se przní receptury.
A jak přeštíka připravuji já? Pokud koupím takové krásné kotlety, či celou pečeni, dělám to vcelku jednoduše. Řádně prosolím alpskou solí, opepřím, přidám trochu kmínu, podliji kvalitním pivem a dám péct do trouby. Nejprve na 180°C, aby se maso zatáhlo, pak na 140°C a ve finále zase přidám teplotu. Když se pivo vypeče, podliji vodou. Po 1,5h – 2h hotovo. Fakt jemnotka, maso se jen rozpadá. Maso z přeštíka je trochu dražší, než klasické vepřové, ale věřte, že to stojí za to.
Věřím, že si pochutnáte na přeštíkovi stejně, jako já
Pavel Čermák – Svět dobrého jídla