Nezadržitelně se opět blíží konec roku… Vánoce, Silvestr…, hodování, zábava. Po dlouhá desetiletí se v naší rodině při slavnostních příležitostech, Silvestra nevyjímaje, připravovala pochoutka, kterou s radostí dělám dodnes a váže se k ní i moje účast v televizní soutěži Recept na bohatství, kterou před časem vysílala televize Barrandov. Právě s tímto receptem jsem do soutěže šel a zaznamenal s ním velké osobní vítězství, ač do finále jsem se bohužel neprobojoval.
V soutěži byla tříčlenná porota: mediální magnátka Libuše Šmuclerová, známý gurmán a vydavatel průvodce po českých restauracích Pavel Maurer a šéfkuchař Esterházyho paláce v Rakousku Michal Rabin. Předstupuji před porotu a jsem zvědav na ortel, zda postoupím do semifinále. Alespoň 2 porotci mne musí dát palec nahoru. Paní Šmuclerovou trochu rozhazuji, když při neformální rozpravě ji povídám, že při natáčení IQ Testu národa na Nově jsem dubloval jejího bývalého muže v generálce před přímým přenosem…. a už, už probíhá ochutnávka a následné hodnocení. Paní Šmuclerová mne potápí. Nikoli ale z důvodu, že by jí můj pokrm nechutnal, ale proto, že obecně zabijačkové pochoutky nemusí, takže palec dolů. Myslím si o tom své. Kdyby řekla, je to ošklivé, udělal jsi to špatně… i to bych asi bral, holt se mi to nepovedlo…, beru, ale šmahem vyřadit pokrm jen podle osobního pocitu jsem považoval za těžce neprofesionální. A nyní dochází na pana Maurera. Je překvapen chuťovou kombinací a originalitou, jednoznačně mu můj pokrm chutná a dává mně hlas pro postup. Je to pro mne velká pocta. Je na řadě třetí porotce, vyhlášený šéfkuchař z Vídně. Ani on nekřiví ústa, ba se spokojeně usmívá a souhlasí s panem Maurerem. Dostávám od něho hlas pro postup, tudíž postupuji do semifinále.
Dále do finále jsem se bohužel neprobojoval, ale věřte mi, že mé vítězství v této soutěži bylo právě to ocenění od takových gastronomických kapacit. A jedna perlička na konec. Po nějakém čase vyšel v Blesku, který v té době patřil pod mediální impérium Libuše Šmuclerové podobný recept, jen s malými obměnami. Že by náhoda? (-:
No nic přátelé, to bylo takové malé obohacení mým příběhem, tak si to pojďte vyzkoušet a věřím, že si také pochutnáte stejně jako věhlasné kapacity gastronomického nebe.
Suroviny:
1kg vepřového bůčku
17 stroužků česneku
5 bobkových listů
Cca 5 kuliček celého černého pepře
1 lžička mleté papriky
1 lžička kari koření
1 lžička grilovacího koření
worcester, tabasco
sůl
alobal
Příprava:
1kg bůčku osolit a uvařit s 5ti stroužky česneku, 5ti bobkovými listy a cca s 5ti celými pepři. Maso s těmito ingrediencemi uvařit do měkka.
Po uvaření vykostit (jsou-li kosti), nechat vychladnout
V misce rozmíchat trochu soli s12ti utřenými stroužky česneku, 1 lžičkou sladké papriky, 1 lžičkou kari koření, 1 lžičkou grilovacího koření, trochu worcesteru, trochu tabasca, to vše utřít až vznikne pastová směs.
Touto směsí maso důkladně potřít ze všech stran, zabalit do alobalu a nechat v chladu 3-5 dní marinovat
Nejtěžší na celé přípravě je právě ten závěr, nechat maso v klidu několik dní marinovat. Je velmi obtížné odolat a neukrajovat dříve. Mám vyzkoušené, že už po cca 24 hodinách je bůček znamenitý, takže to je takový malý tip pro nedočkavé. A ještě jeden tip. Masa u řezníka kupte rozhodně více, protože až ho uvaříte, nevěřím, že nedostanete chuť na znamenitý ovárek.
Podávám buď samotné jako chuťovku k pivu nebo s čerstvou cibulkou, okurkou, kapií a krajíčkem chleba jako vynikající svačinku
