Je podvečer a mne začíná kručet v břiše. Projíždím kolem plzeňského Kauflandu mezi čtvrtěmi Roudná a Lochotín. V hlavě se mi evokují pochoutky, které ve stejnojmenném marketu jsou k mání v Německu. Ne, již nejde odolat, musím zajít dovnitř a vyhledat tam nějaké občerstvení. Nedělám si iluze, jako v Bavorsku to tady asi nebude, ale docela se těším na nějaké dobré pečené maso a tak podobně.

Vcházím dovnitř a již vidím cíl své návštěvy, který se nachází na pasáži rozsáhlého komplexu. Občerstvení je součástí uzenářství, které provozuje společnost Procházka. Pokukuji, co tam mají dobrého. Žádný zázrak ale nevidím. Jedno jediné vepřové koleno, které jinak zbožňuji, ale tady bych si ho asi nedal i pro svůj velký hlad, protože od pohledu dle okoralosti vypadá, že už tam leží jistě pár dnů. Pak je tam sekaná bavorského typu, kterou také nemusím. Pár karbanátků a od pohledu zajímavě vypadající uzené, patrně z kýty nebo zadního kolena. Popis o co jde ani cenu nevidím.

Zvolím tedy jeden karbanátek a plátek toho uzeného, k tomu všemu 100g zelného salátu. Prodavačka je dost nejistá, když jsem si zvolil takovou kombinaci, pozoruji ji, jak krájí to uzené a zaráží mne, jakou sílu musí vykonat, aby ukrojila plátek, který by se za normálních okolností při správné přípravě měl rozpadat. Tuším neštěstí ve formě nedopečeného nebo nedovařeného masa. Nic ale neříkám, mám fakt hlad, moc času nemám, tak už se těším, až si sednu ke stolku a začnu jíst. Vše dostávám na plastovém ohebném tácku, tak, tak, že se mi to nevyklopí,…. k tomu plastový příbor…, no stolování po česku,….mám hlad, jdu jíst….

Zapíchnu příbor do karbanátku, ale povrch je tak tvrdý, že odchází zoubek vidličky a hrozí zlomení celé. Tak karbanátek beru do ruky, nedá se nic dělat…. a málem to odnáší i mé chatrné zuby, jak je povrch karbanátku tvrdý. Teprve teď zjišťuji, že patrně jde o holandský řízek, protože trochu cítím uvnitř chuť sýra. Ale je to vše tuhé, asi díky pojidlům tam přidaným. Zkouším uzené. Má na povrchu kůžičku, ale křupavá zdaleka není, spíš tvrdá jak podešev, jíst se nedá, vyplivuji. A maso také tvrdé, prostě jeden hnus. Možné, že kdyby bylo ponechané déle v přípravném procesu, bylo by dobré, ale takto je to děs. Jediné, co je trochu poživatelné je ten zelný salát. Zaplatil jsem něco přes 50Kč, odcházím zklamaný, naštvaný ač s trochu zaplněným žaludkem. S prodavačkou se nehádám, nestojí mi to za to a ani nevím, jestli za takové svinstvo může či ne.

Chcete-li si zkazit představu o dobrém jídle, chcete-li si pohrávat se zažívacími problémy díky nedodělanému masu, chcete-li zažít opravdový kulinářský paskvil, pak navštivte občerstvení při řeznictví Procházka v plzeňském Kauflandu v Lochotínské ulici. Možná jsem měl smůlu, že se to právě při mé návštěvě nepovedlo, možná taková kvalita ostatním lidem nevadí, což se trochu nedivím při tom, co za svinec se dá prodat v českých obchodech, ale já jsem byl v této občerstvovací instituci naposledy. A to, i kdybych si měl v případě hladu koupit třeba jen suchý rohlík ve večerce po cestě. Asi tak!

Hezký podzim a dobré jídlo všem přeje

Pavel Čermák – Svět dobrého jídla