Delší dobu si všímám, že se v Čechii dostávají do módy akce spojené s pečením prasat. Hodně obcí tuto akci pořádá ku radosti  milovníků dobrého jídla, mezi které se samozřejmě řadím i já. Není to rozkoš, když se marinovaný pašík otáčí na velkém grilu, podlévaný pivem či jinou, většinou tajnou grilovací směsí, za doprovodu neopakovatelné vůně? A když je hotovo, kůžička řádně křupavá, začne odřezávání prvních kousků mistrem grilu. Křupavá kůžička s tučným masíčkem, k tomu pivečko. No, to pak je vážně krásně na světě, když je plný stůl, máme maso z prasete…., jak hraje i „Myslivecká kapela Atlas“ v jedné ze svých skvělých písniček. A já na takovou akci musel vyrazit také. Vybral jsem si asi jednu z největších a nejznámějších – Mistrovství Chodska v pečení prasat, letos už 4. ročník, konající se v Domažlicích na místním Sokolišti. Na této akci se dnes utká 10 soutěžních týmů v upečení nejlepšího prasete.

 

A už se nám to točí, už to voní, už to kouří, 10 prasátek se pečou na obrovských, poctivě zatopených grilech. Akce začíná od 10:00 hodin, ale vlastní ochutnávky začnou o 3 hodiny později, tedy od 13h. To je ta hodina H, kdy to vše začne. Sliny se sbíhají.

Musím říci, že já přicházím hodinku před ochutnávkou. Vlastní vstup je zdarma a platí se jen za degustaci.  Kupuji si degustační balíček na 5 prasátek za cenu 400Kč. Myslím si, že na dnešní poměry ta cena je v pohodě. Degustace má sčítat cca 100g masa od jednoho týmu a k tomu i nějaké chutné překvapení od soutěžících. Takže nějakých ½ kila pečeného masíčka z prasátka, to ujde. Kdyby bylo málo, samozřejmě možno koupit balíček na dalších 5 pečených prasat.

Hodinku před ochutnávkou masa už soutěžící nabízejí mimo hlavní degustaci pečenou křupavou kůrčičku, někdo třeba domácí tlačenku, klobásky, perníčky. Takže začínám baštit. Nejlepší kůrčičku má soutěžní tým z jižních Čech. To je vážně lahoda, pane Jahoda. To je pošušňáníčko….. Také jim ve finále dám svůj hlas. Křupavá kůrčička, ta se musí umět a ne každý to dovede. A je to základ pečeného prasete.

Pátrám také po pěnivém moku. V Domažlicích je obnovený skvělý měšťanský pivovar a pivo z něho jsem měl tu čest už ochutnat. Je výborné. A přiznám se, že jsem se na něj těšil. Bohužel se zde však místní pivo nečepuje. To považuji za velký nedostatek. Jsou tam sice s pivem 2 malé regionální pivovary, ale poangličtěné názvy piv, co tam čepují ve mne nevzbuzují dobrý pocit. Myslím si, že v pivní velmoci jakou Česko beze sporu je, by bylo vhodné užít českou nebo sousední bavorskou klasiku při pojmenování typů a názvů piv. Tady je totiž světová pivní kolébka. Ne někde v Americe či jinde.

A lidé začínají více a více přicházet, začíná se plnit sezení, které zdaleka nepokrývá počet příchozích. Není kam si sednout, ač plocha sportoviště, kde se akce koná je, rozlehlá. Toto je fakt průšvih a hodně to zasahuje do pohodlí. Při tom stačilo dát na plac více sezení, aby si člověk mohl pohodlně sednout. Akce se nekoná poprvé, tak by pořadatel měl mít odhad.

Shledávám další nedostatek. Nikde nevidím WC. Je vážně tragédií na takovou velkou akci nedat pořádné mobilní toalety, zvládající kapacitu návštěvníků. Po dotazu, kde je WC mne pořadatelé odkazují do přilehlé sokolovny. Tam se skutečně nacházejí dámské a pánské pidi-záchodky, pamatující sokolíka Tyrše, ještě za mlada. Umolousaný ručník a nefunkční sušák, když se člověk chce umýt a osušit. To je katastrofa na takovou velkou akci. Hlavně, že se tam šteluje chlapík se stolkem a talířkem, drze vybírající 10Kč za použití těchto katastrofálních toalet. Nojo, no, jsme v Čechii, kde nacenit se umí skvěle. S kvalitou a úrovní už je to horší. Tam by se vážně měla podívat hygiena!

Udeřila 13hodina a začíná ochutnávka. Už trochu najeden předkrmy, co soutěžící podávali se stavím do fronty u prvního prasátka….. U třetího si musím dát pivko na slehnutí, jsem docela plný a vážně zavrhuji nákup další pětice ochutnávkového balíčku. Při páté ochutnávce mám fakt dost, odmítám chléb, protože dusí a ještě se na něj těžko vydělává. Jsem spokojen. Masíčko mají všichni soutěžící výborné. Všichni zaslouží poklonu. S pečením prasat je jistě velká poctivá práce.

 

Pominu konzumaci ve stoje, není kam se posadit. S pivem kvůli bídným toaletám to taky nepřeháním. Na akci jsem byl hlavně kvůli pečeným prasátkům a to svůj účel splnilo. Všechna prasátka byla výborná, čest a sláva soutěžícím, kteří svoji práci odvedli na výbornou a za popsané nedostatky pořadatelů jistě nemohou.

Podobné akce jistě stojí za to navštívit a lituji vyznavače zdravého stravování či vegetariány, že jsou o takový zážitek ochuzeni.

Z domažlického Sokoliště, dobrému jídlu zdar.

Pavel Čermák – Svět dobrého jídla