Jedete-li z hraničního přechodu Folmava do vnitrozemí Čech, určitě nepřehlédnete lákavé poutače na stylovou restauraci Chodská chalupa při hlavní výpadovce. Vždy však člověk spěchá a na zajížďku cca 2km z hlavní výpadovky si čas neudělá. Až nyní, nějak mne zmáhá hlad a touha poznat tuto chodskou restauraci zblízka. Za benzínkou v Havlovicích dávám levý blinkr, za několik minut jsem před restauraci. A začínám hodnotit jako ve škole. 1 znamená to nejlepší, 5 propadák a eckelhaft.

 

Exteriér:

Z venku vypadá Chodská chalupa opravdu hezky. Je postavena v chodsko – bavorském stylu, v krásné přírodě, nedaleko dvě sochy v nadživotní velikosti. Jedna je socha Jana Sladkého Koziny, místního rodáka, který za obhajobu práv a privilegií Chodů – strážců hranic nakonec položil svůj život, druhá socha, hlava hraničářského chodského psa značí symbol hrdého Chodska. Okolí a architektuře restaurace se tedy nedá nic vytknout. Když už jste před „chalupou“, neodoláte vstoupit a něco dobrého ochutnat. A od toho tady přeci jsem.

 

Interiér:

Italové říkají, že dobrá restaurace se pozná podle toho, že je plná a jen těžko se v ní hledá volné místo. Z italského pohledu by to zde byl propadák. Na druhé straně mnohý český pajzl, kde to duní, jak v úle mnohdy skrývá riziko tam akorát tak maximálně něco „chytit“. Takže nesuďme dne před večerem.  Krásná, ve dřevě vyvedená restaurace zeje v 17 hodin odpoledne prázdnotou, bohužel. Přiznám se, že před vlastní návštěvou jsem se podíval na webové stránky restaurace a v jídelním lístku u pokrmů chyběly ceny. To vždy dává tušit ne zrovna lidové, ba luxusní ceny. Než zaujmu místo, juknu na WC, i to je odraz kvality, ale jsem spokojen, WC čisté, voňavé, nemám výhrad. Pár hostů sedí na zahrádce venku, tak si tam sedám i já. Jídelní i nápojový lístek je už na stole. Bohužel venku létá dost much, to nedělá dobrý dojem, chápu, že jsem v přírodě, ale v dnešní době existují elektronické odpuzovače, které tento hmyz odradí létat, kam nemá.

 

Ceny:

Přiznám se, že mé tušení luxusních cen se potvrdilo. Ceny na místní poměry jsou opravdu trochu vyšší a hodily by se spíš do centra Prahy nebo do nedalekého Bavorska, než do české lesní turistické chodské restaurace na úpatí Českého lesa.  Hovězí polévka – 59Kč, Vošouch neboli v místním nářečí bramborák bez masa –  177Kč, kachní stehno – 268Kč, vlajková loď české kuchyně, svíčková – 197Kč. Ceny nápojů jsou vcelku v normě. V nabídce jsou pak ještě hlavní jídla, spadající spíš do mezinárodní klasiky, než do chodské spešl restaurace – losos, panenka, kuře apod., vše v cenách kolem 250Kč. Podotknu, že na ceny kolem 10€ i více za pokrm v restauraci jsem zvyklý z Bavorska. Dostávám tam však za své peníze takovou porci bašty a tak profesionálně vymakanou, že se pak sotva odvalím od stolu a dlouho prožívám extázi z dobře uvařeného jídla místním profesionálním kuchařem. Tak se na to podíváme, jak to bude vypadat zde, v Chodské chalupě. Přichází servírka a začíná objednávání.

 

Obsluha:

Mladé děvče v chodském kroji působí stylově. Tak to má v podobné restauraci vypadat. Mám v typu 3 jídla a táži se, co je které zač. Dostávám kvalifikované odpovědi. Právě u bramboráku se dozvídám, že není s masem a to u mne, masožravce, pokrm vyřazuje. Chci pořádný kus flákoty, je sice horký letní den, ale naposledy jsem jedl někdy před 12 hodinou, neobědval jsem, tak mám docela hlad. Volba padá na sekci dražších hlavních jídel, dávám si „pomalu taženou hovězí veverku na černém pivě s bramborovo-dýňovým pyré a se zeleninovými chipsy. Zní to zajímavě, těším se, co dostanu. K pití, jelikož řídím, nemám jiné volby, než nealko pivo z pivovaru Chodovar, který považuji obecně za kvalitní. Z Chodovaru se tam samozřejmě točí i pivo alkoholické.

 

Pomalu tažená hovězí veverka na černém pivu s bramborovo-dýňovým pyré a se zeleninovými chipsy:

A už se nám to nese, už je to tady, už se na to třesu. Na pohled to vypadá krásně, že? Kuchař má jistě kreativní vlohy.

 

Až na tu neodbytnou mouchu, která si sedla drze zase na talíř, asi chce být celebritou mé reportáže. Ale v restauraci, kde cena jídel kopíruje hranici kolem 300Kč by s tím fakt měli něco dělat. Mám žízeň, nejdříve dávám pár doušků z třetinky nealko piva, podle mého názoru by mělo být o stupínek více vychlazené.  Beru „stolovací náčiní“, ochutnávám „veverku“.  Hovězí veverka je speciální kus hovězího masa a znalci říkají, že po svíčkové je to druhé nejlepší maso z hovězího. Hodí se právě na minutky, steaky atd., vyznačuje se jemností a rozplýváním se na jazyku. Na talíři mám 3 menší kousky masa, myslím si, že by masa mělo být více. Jdu na maso, ne na přílohu, v tom je bohužel rozdíl mezi českou a o něco dražší bavorskou gastronomií. Pouštím se do většího, dominantního kousku masa a ten je dost tuhý, ba šlachovitý. Tak by toto hovězí od profesionálního kuchaře vážně vypadat nemělo. Zajímavé je, že ty ostatní 2 menší kousky jemné vcelku jsou. Nechci kuchaři sahat do svědomí, ale zde mne připadá, že použil 2 druhy masa, to kvalitní jen z menší části. To je hrubá chyba. Chápu, že s hovězím je to v Čechách mnoholetý problém, prodává se zde od nepaměti nevyzrálé hovězí maso, ale od toho je to studovaný kuchař – profík, aby věděl z čeho vařit. Kvalitní maso dnes sehnat bezesporu jde, když se chce. Tady to je dost propadák, i když na oko vše vypadá krásně. Jinak šťávička z černého piva vynikající, pyré – neobvyklé a chutné, zeleninové chipsy nebo spíše jemné proužky jsou jistě kreativní zajímavostí, nemají chybu. Průšvih ale byl v tom větším kousku tuhého masa. A to ovlivní i mé celkové hodnocení restaurace Chodská chalupa, kdy odpouštím i ty dotěrné mouchy.

 

 

Závěr – hodnocení restaurace Chodská chalupa:

Platím za hlavní jídlo a třetinku nealko piva 267Kč, servírce nechávám 13Kč tringeld, takže dávám 500Kč v papírové bankovce a 80Kč v drobných v očekávání, že dostanu 300Kč v papírových a zbavím se drobných. Servírka ale vrací 200Kč a zbylou stovku mne vrací v drobných mincích. To nevidím jako moc profesionální.

Hodně dlouho jsem přemýšlel u hodnocení této restaurace a zvažoval známku dokonce 3. Přeci jen mne jde hlavně o hodnocení samotného jídla a jeho kvality. Možná kuchař nebo provozní nakoupili špatné maso a nebyl to zrovna zlý a zištný úmysl, ale z prostého pohledu mne, jako hosta i s přihlédnutím ke krásnému prostředí, kde je restaurace Chodská chalupa položena, stylovosti i ke kreativitě pokrmu dávám na konec celkové hodnocení restauraci známku:

2-

 

S dobrým jídlem, vždy na vaší straně

Pavel Čermák – Svět dobrého jídla