Hezký slunný, již skoro podzimní den, kráčím po chodníku a zaujme mne autíčko s masnými lahůdkami. Bývám v Čechách trochu obezřetný před různými stánkaři a pojízdnými prodejci, protože jsem se už párkrát spálil. Ale nějaký vnitřní hlas mne říkal, „přejdi tu ulici… a něco dobrého si kup…“ nebyl bych to já, abych neuposlechl tak lákavé výzvy, pojíst něco masitého. A už se na mne smějí krásné jitrničky, pod nimi trochu schovaná jelítka…., o „foch“ výše hezky vypadající tlačenka – tmavá i světlá. Mám jasno: 1/2kg světlé tlačenky, 1/2kg tmavé, 1/2kg jitrnic a 1/2kg jelit. Navážíme, zabalíme…, k tomu navíc patku tlačenky gratis, nákup celkem něco málo přes 300Kč. Dostávám ještě ochutnat sekanou, zda nechci plátek, ale pro dnešek to stačí, platím a už, už se těším, jak budu ochutnávat a jestli budu chválit nebo hanit.
Tlačenka (tmavá i světlá)
První na řadu přichází obě tlačenky. Lidičky, už na pohled ty tlačenky byly lákavé. Jinak bych je asi nekoupil. Ale po ochutnání tmavé i světlé tlačenky jásám! Slušný podíl libového masa, chuť přesně jak má vypadat venkovská zabijačková tlačenka. Je vidět, že ji dělat Pan řezník s fortelem a s láskou k svému řemeslu. Jím samotné, bez octa a cibule, abych nepřebil tu vynikající chuť.
Jitrnice, jelita
Nedočkavě se těším k obědu na jitrničku a jelítko. Opékám je na pánvi na troše sádla, častěji obracím, aby se dobře prohřály a nepraskly. Za přílohu zvolím žlutomasý brambor a kysané vinné zelí. Táák, brambory už jsou řádně omaštěné máslem, zelíčko vedle, jako zlatý hřeb přidávám opečenou jitrničku i jelítko. A následuje opět příjemné potěšení. Náplň jak jelita, tak jitrnice je evidentně masová, pevná, vše je báječně kořeněné ,ochucené i vyvážené. Necítím žádná pojidla, buchtu, nestříká na mne přemíra zbytečného tuku…. Tak nějak má takový výrobek vypadat.
Přátelé, až někdy uvidíte prodejní autíčko s označením „Jatky Vojenice“, či narazíte na jejich obchod, který by měl být např. v Plzni či v Kralovicích, jitrnice, jelita či tlačenku se jistě koupit nebojte, vřele doporučuji, ochutnal jsem za vás.
A věřím, že i další jejich výrobky svému jménu nedělají ostudu. Jsem rád, že mohu takto pochválit, protože ve většině případů v Čechách bohužel narážím na výraznou nekvalitu a jen se divím, že i mnohé gastronomické paskvily jsou lidé schopni koupit. Ale to už by bylo téma na jiný článek.
Co říci závěrem? Hlavně, ať se ve Vojenicích nepokazí.“ Vydržať!“